Vlečka Olejovna
Vereinigte Breslauer Ölfabriken A. G. (zal. 1898)
Tato firma postavila svou továrnu na výrobu olejů (Palmkern-Ölfabrik / Olejovna) na nynější Lidické ulici, za seřaďovacím nádražím. Továrna ale zvlášť neprosperovala a k neštěstí majitelů několikrát vyhořela a tak byla později prodána přerovské firmě Kulka. V době první světové války byla v továrně zřízena vojenská nemocnice, kterou v roce 1919 za polské okupace Poláci zrušili a zařízení odvezli do Polska. Po rozdělení Těšínska v srpnu 1920 tam byla umístěná vojenská repatriační a přechodová stanice. Až v říjnu o rok později byl celý objekt prodán firmě W. B. Goldberg z Neratovic, která zde začala s výrobou mýdla na kůže a textil, oleje na kůže a jiné tukové výrobky. Část budov pak byla pronajata pro skladištní účely firmě Bohumínské skladiště, akc. spol.
Skladiště zůstala v budovách i po druhé světové válce. Z pozdějších majitelů tu byl Zemědělský nákupní a zásobovací podnik Olomouc, závod Karviná, který v areálu čistil a skladoval obilí, krmivo, umělá hnojiva a další.
Na plánku stanice Bohumín z roku 1903 je vlečková kolej napojena společně s vlečkovou kolejí továrny Albert Hahn do kolejiště seřaďovacího nádraží.
Ještě v dobách socialismu zboural Zemědělský podnik část zadního traktu bývalých budov. Plánoval vybudovat velké silo. Zůstalo ale jen u plánů. Dnes v objektech bývalých skladišť hospodaří soukromá firma a původní vlečkovou kolej stále využívá. Kolejiště je stejné i po více než sto padesáti letech a je zaústěno do koleje č. 371
Původní vlečka byla podle údajů bohumínské kroniky dlouhá asi 357 m. a roční obrat čítal v roce 1924 zhruba 78 vagónů.
