Vlečka Rafinerie (Benzina)
Petroleum Raffinerie (zal. 1887)
Továrna byla založena hrabětem Larisch-Mönnichem v roce 1887, jako jednoduchá rafinerie petrolejů (dnes bývalá Benzina). V roce 1893 byla továrna zakoupena maďarskou židovskou společností Mineralöl-Raffinerie A. G. in Budapest, která závod rozšířila o zařízení pro destilaci surového oleje a olejů strojních, výrobu parafínu a svíček. Rokem 1922 přechází továrna do rukou nové akciové společnosti – Odra, Mineralölindustrie A. G. Oderberg – Odra - průmysl minerálních olejů, a. s. Bohumín. Továrna znovu začala vyrábět rafinovaný petrolej, benzín pro motory letadel a další mazací ojele. V roce 1913 továrna zaměstnávala 400 dělníků a po první světové válce 200 dělníků, 60 úředníků a mistrů. Surovina byla převážně dovážena z Polska.
Ve válečném období bylo hlavním úkolem továrny zásobování německé armády. Po válce byla výroba zastavena a z továrny se staly pouze skladovací prostory. Výrobní zařízení bylo postupně likvidováno. Dílo pak dokonal národní podnik Benzina. Část továrních budov za socialismu začala využívat Ferona, n.p. jako skladiště. Benzina vydržela v bývalé továrně až do roku 1997, kdy po velké povodni byly poslední skladištní prostory zrušeny a zbourány. Na části pozemků bývalé Ferony dnes hospodaří prodejce stavebního materiálu, který tam plánuje výstavbu marketu, v části rafinerie probíhá v roce 2007 dekontaminace půdy a příprava pro stavbu dalšího supermarketu.
Továrna využívala dvě vlečkové koleje. Obě byly podle plánů z roku 1901 zaústěné do tehdejší koleje č. 3, u prvního nástupiště a dochovaly se téměř dodnes (v novodobých plánech kolej č. 4). Nebyly strženy ani při celkové rekonstrukci stanice, v letech 2003 až 2006, ale až v roce 2008 s celkovou rekonstrukcí silnice a vybudováním příjezdové komunikace k postavenému supermaketu.
V roce 1924 podle údajů Kroniky Bohumína měla továrna 186 vlastních cisternových vozů a celkový roční obrat vagónů byl zrhuba 5200, při roční produkci 2500 cisteren (kapacita až 5000). V roce 1930 v továrně pracovalo asi 230 dělníků a asi 30 technických a komerčních sil.
