Léta normalizace
Šok, který prožili občané vstupem spojeneckých vojsk, pomalu ustupoval běžným denním starostem. Přesto, že se vojenské jednotky stáhly z měst, takže krom občasného průjezdu vojenských vozidel nebyla jejich přítomnost nijak důrazně znát, odpor občanů proti nastalé situaci se projevoval dále, byť mírnější formou. Nedostatečné zásobování vojenských jednotek vedlo ke konfiskaci potravin obyvatel a opět ke značné nespokojenosti. Následně byla vrcholnými představiteli státu podepsána dohoda o podmínkách pobytu sovětských vojsk na našem území. Praktickým důsledkem této dohody bylo stažení části okupačních vojsk.
V polovině ledna 1969 se v Praze upálil student Jan Palach na protest proti přítomnosti sovětských vojsk. Vláda, již v poněkud jiném složení, předpokládala výtržnosti a proto se krutým způsobem postarala o zachování klidu a pořádku. Veřejnost dostala naprosto jasně najevo, jakým směrem jde politický vývoj ve státě.
V železniční stanici se situace stabilizovala obdobně jako v celé společnosti. Počátkem roku začala pracovat znovu odborová organizace, byť se změnami ve složení výboru. Přes stabilizaci situace je ze zápisů v kronice zřejmá jistá lhostejnost v pracovních výkonech – kronikář již nepíše s nadšením, co vše bylo učiněno, ale pouze konstatuje, jakých výsledků bylo dosaženo.
Po celý rok 1969 a 1970 docházelo na všech stupních k výměně kádrů. K výměně došlo i ve stanici přímo na postu náčelníka stanice. Dne 31.3.1970 byl odvolán z funkce náčelník Zdeněk Bezděk. Důvodem jeho odvolání bylo, že v srpnu 1968 podepsal „oportunistický“ dokument, veřejně obhajoval (na schůzi) a schvaloval názory referentky Mikové (členky ÚV KSČ). Následně bylo shledáno, že Miková byla na nesprávné straně oportunistů a ze strany byla vyloučena. Podle názoru prověrkové komise při SV KSČ PO Ostrava dal Bezděk najevo své sympatie s pravicovým proudem, což se u takto vysoko postaveného zaměstnance nemohlo trpět.
Že se nejednalo o běžný stav, kdy nadřízený odvolává svého podřízeného, dotvrzuje skutečnost, že tzv. prověrková komise byla složena z řadových zaměstnanců, ovšem organizovaných ve straně (KSČ), zbavila Bezděka vedoucí 
funkce a nařídila náčelníkovi provozního oddílu, aby ho odvolal a zařadil na jiné místo. Kromě výše uvedeného dalším důvodem k odvolání byla i jeho veřejná kritika jiného soudruha, shodou okolností později vedoucího kádrového oddělení provozního oddílu Ostrava. Stejný člověk později prosazoval úplné propuštění Bezděka ze služeb ČSD, které však „neprošlo“. Protože nebylo vhodné, aby bývalý náčelník pracoval jako výpravčí v Bohumíně, přešel do funkce vlakového dispečera PO Ostrava.
Zaměstnancům bylo odvolání náčelníka, kterého měli rádi, oznámeno na schůzi 24.3.1970 s tím, že "Bezděk je nezpůsobilý pro tvrdý kurs řízení ve stanici, který je potřeba nastoupit a neprojevil dostatečnou politickou zásadovost po srpnových událostech". Protože bylo potřeba dát zaměstnancům najevo, jak bude naloženo s případnými nespokojenci, obdržel náčelník Bezděk krom vyhazovu z náčelnické židle i vyhazov ze strany.
Stejně jako Pščolka doplatil před více než rokem v obrodném procesu na své podivné metody řízení stanice, obdobně i Bezděk doplatil na svou otevřenost a hlavně oblíbenost u zaměstnanců.
Přestože se kádrové změny dotkly i několika dalších zaměstnanců, odvolání náčelníka Bezděka bylo tvrdou ranou, kterou bohumínští železničáři od nadřízených obdrželi.
Ve funkci Bezděka vystřídal František Drobík, do té doby náčelník stanice Český Těšín.
