Webová kronika železniční stanice Bohumín

Těžko říci, zda stavba železnice přispěla k rychlému rozvoji průmyslu, nebo naopak rostoucí průmyslová výroba a nároky na dopravu zboží byly příčinou velkého rozmachu železniční dopravy.  Faktem ovšem zůstává, že okolo železniční stanice rostly továrny jako houby po dešti.  Do té doby převážně zemědělské okolí železniční trati  se rychle měnilo. První průmyslový podnik byl založen v roce 1875 v tehdejší obci Šunychl-Bohumín-nádraží, byla to továrnička na výrobu mlýnských kamenů a dnes již po něm není ani památky.Mnoho podniků bylo s nádražím spojeno vlečkami, aby se usnadnila doprava materiálu do podniků a z podniků vyrobené zboží, které dále po koljeích putovalo do světa.

V pořadí druhý podnik založený v roce 1885 byl se železnicí spojen již od svého vzniku a je s ním spojen dodnes. Berlínský průmyslník Albert Hahn zde  postavil rourovnu, která se stala základem pozdějších železáren. 

Postupně zde vznikaly další podniky – továrna na pivovarskou smůlu, cihelna, továrna na mýdlo (Mýdlárna - Saponia, 1887),

na výrobu olejů (Rafinerie minerálních olejů, 1887), Kalla (později Rybena, 1887), Olejovna Bohumín (1904).

Na  dnešní Lidické ulici vyrostla  Bohumínská továrna na zpracování rýže a mlýny, které se začalo říkat „Rýžovna“, s bohumínským nádražím ji spojovala vlečka. Později po roce 1945 na tomto místě vznikly Balírny státního obchodu, vlečce se začalo říkat „vlečka Balíren“, ale název „Rýžovna“ je u pamětníků používán dodnes. Průmyslové podniky i továrničky však vznikaly i mimo katastr obce Šunychl-Bohumín-nádraží, což byl oficiální název dnešního Nového Bohumína. Výrobky byly velice rozmanité – posuďte sami: Továrna na výrobu korku vedle Továrny na umělá hnojiva či cihelny – jedna patřila paní Stahrenbergové-Larischové, druhá, parní Engelbertu Quasnitzovi.

Vedle malých továren a podniků ovšem vznikaly v tomto období i velké podniky, které mnohdy existují dodnes, změnily podstatným způsobem celé město a měly největší vliv na rozvoj bohumínského železničního uzlu. Patřily k nim už výše zmiňovaná Válcovna trub A.Hahna, budoucí železárny a na pravém přednádraží železniční trati druhý železářský závod – drátovna, které se později spojily ve významné Železárny a drátovny Bohumín. 

Dalšími velkými závody se staly  Rafinerie petroleje (1887) a Továrna na chemické barvy (Bohumínské chemické závody, Lachema, dnes Bochemie, 1905).