Neoficiální místopis
Oficiální názvy bývají občas nepopulární a zaměstnanci si raději vytvářejí vlastní pojmenování míst, kde pracují.
Některá místopisná jména bývala odvozena od běžného názvu, který však byl později změněn. Původ místního názvu bává někdy krkolomný a těžko říci, zda pravdivý, ale všechny jsou zcela určitě zajímavé.
Například název Mexiko údajně pochází z doby budování nádraží ve druhé polovině devatenáctého století. Dělníci si prý tehdy chránili hlavu před sluncem pokrývkami, které připomínaly mexické klobouky. Tímto názvem byla označena skupina kolejí osobního nádraží za celní budovou, které byly budovány postupně. Z původních čtyř bylo do roku 1897 položeno celkem 34 kolejí.
Pojmenování Židovské nádraží, zkráceně bývá používáno „na židě“, vzniklo za druhé světové války, kdy nacisté přivezli z Belgie, Lucemburska a Holandska transporty tamních Židů, kterým naslibovali, že budou spravovat obchody a úřady v Polsku po odsunutých židovských obchodnících. Místo v Polsku však skončili při budování kolejiště a v místech pozdější desinfekční stanice vznikl tábor, kde byli transportovaní Židé „ubytováni“. Tito lidé byli především obchodníci a úředníci, kteří nepřivykli drsné manuální práci, proto bylo pro ně pokládání kolejí velmi vyčerpávající a mnoho jich nepřežilo. Údajně byli zemřelí při práci ponecháni v kolejišti „pohřbeni“ pod kolejemi, které pokládali ostatní. Pracovali nejen na pokládce kolejí, ale i na rozšiřování petrovského zhlaví a budování protileteckých krytů. Ti, kteří přežili a byli schopní další práce, byli odesláni do Zebrzydowic na stavební práce tamního nádraží a ostatní byli odvezeni do Osvětimi.
Donbas se říkalo zásobníkům uhlí pro parní trakci. Byly to úseky obehnané nízkou zídkou, kde se skladovalo uhlí pro lokomotivy. Haldy uhlí v zásobnících si tedy železničáři pojmenovali stejně jako zásobárnu uhlí v Rusku.
Bachrak nebo Bachrach je původní název firmy, která zde měla své sklady. Budovy skladů firmy Bachrach se nacházejí ještě dnes za dnešním silničním nadjezdem za budovou bývalého Drahstavu a slouží jako kanceláře a pracoviště pro odbavování nákladních zásilek.
Rýžovna se říká skupině kolejí kolem vlečky vedoucí do Balíren. Dříve zde byly sklady rýže, proto Rýžovna.
Ve stanici bylo také několik nakládacích a vykládací ramp. Válečná rampa byla v místech za odbočkou do Chalupek na pravém přednádraží a sloužila pro nakládku vojsk a vojenské techniky. Dobytčí rampa byla umístěna zhruba vedle celní budovy u překládkových kolejí a sloužila pro vykládku jatečných zvířat.
Vystěhovalecká budova se říkalo nízké skladištní budově, umístěné naproti administrativní budově. Údajně se zde shromažďoval majetek lidí, kteří v době hospodářské krize opouštěli republiku. Později zde byla skladiště, útulek vlakových čet a hospodářský oddíl.
